Nikdy si nezačínejte s Rusem. Ať vás ani nenapadne si myslet, že s ním můžete držet krok v pití vodky. My máme pivo – pivo je proti vodce limonáda, kterou by ráno pili na probrání z kocoviny, jako normální člověk pije vodu.
Nebudu vám vyprávět co se stalo, ani proč se to stalo, jen řeknu, že jsem měl dočasnou lobotomii. Bohužel už předtím, než jsem začal pít. Moje blbost a naivita neznala mezí. Už jsou tomu dva dny a já stále nemůžu pořádně chodit. V mých vzpomínkách je nejčastěji zem, která mě opakovaně mlátí vší silou do obličeje i jinam, vybavuji si šestici policistů, střelnou zbraň, Elizabeth snažící se mě zachránit, sebe nahého na zemi, zimu, palačinku, ráno, autobus, opět zem několikrát po sobě... Ráno bylo vůbec nejhorší – nevěřil jsem totiž tomu, že už opravdu je, byl jsem přesvědčen, že je hluboká noc a odmítal jsem připustit realitu. Realita byla taková, že jsem byl na tom ráno hůř, než většina lidí o Silvestrovské noci.
Jsem rád, že dýchám a že vše dopadlo relativně dobře. Nepočítám-li materiální škodu a problémy, co jsem nadělal. Nikdy nepijte s Rusem a já už snad budu pít jen k jídlu.
Žádné komentáře:
Okomentovat